⚠ STOP srnoseči ⚠

VYHÁNĚJME VŠUDE PO CELÉ ČR !!

Záchranná kampaň nejen Malostatku Blatiny a iniciativy Za živou krajinu

Novinky z luk a strání, aktuální videa, fotky i informace

naleznete ve facebookové události

⚠ STOP srnoseci ⚠

 

Pro vás všechny, kteří problematiku záchrany srnčat před zemědělskými stroji neznáte a neorientujete se v ní, právě pro vás je tu článek předsedy sdružení při Malostatku Blatiny pana Matouše Horáka. Doporučujeme rozkliknout si a přečíst názorovou glosu ze serveru ekolist.cz dříve, než se pustíte do četby odstavců níže:

" Srnčata? Alibistická reklama na myslivost s lidskou tváří "

O co jde

Období od května do začátku července je obdobím rození srnčat. Srnčata pokládají srny především do luk, které se v tomto období sekají k sušení sena nebo k přípravě senáže. Škody jsou tak v průměru 5 srnčat na 20 hektarů. Srny kladou mláďata do vysoké trávy - ne do polí. V loukách se srna dokáže daleko lépe orientovat, jelikož směs trav je různorodá narozdíl od jedno-plodinových polí. Čich jí v tomto případě nepomáhá, jelikož srnčata nijak "nevoní". Dávno jsou doby, kdy bývala srnčata od sekaček zmrzačená. Dnešní sekačky jsou natolik technicky vyspělé, že mimo samotného sekání ještě nasekanou trávu následně nalámou kovovými hroty, aby lépe prosychala. Znetvořené mrtvolky jsou pak po částech roztahané v okolí desítek metrů. Záběr sekaček může být v rozmezí tři ale i osm metrů a rychlost traktoru i přes 20 km za hod. Taková 5 hektarová louka je otázkou i 20 min. Za tuto dobu se srnče nedoplazí do bezpečí ani kdyby chtělo. Srnče má v podvědomí zakotvený instinkt a tak se při sebemenším vyrušení přikrčí k zemi. Prostě zatím příroda nedokázala srny vybavit čímkoliv proti každoročnímu jarnímu sekání trav.

Kdy se seká

Senáž se seká při alespoň dvou pěkných dnech v první půli května, někdy i o trochu později. První seno se pak seká v první půli června. Když je špatné počasí, tak i později. Tedy přes facebookovou akci není problém nahnat účastníky akce do luk ve chvíli, kdy kdykoliv po prvním červnu nahlásí v předpovědi počasí, že budou tři nebo čtyři krásné dny. V tu chvíli vyjede na louky 70% zemědělců. Po této seči je vše již na vůli samotných zemědělců. My třeba sekáme naší malou oplocenou louku až poté, tedy koncem června nebo začátkem července a se mnou troufnul bych si říct dalších 25% zemědělců, kteří dosekávají, co se nestihlo. Oněch 5% co nám zbývá, jsou neposekané lokality CHKO, čerstvě seté louky, přírodní rezervace a národní parky, kde jsou jakékoliv zemědělské práce řízeny interními předpisy. Některé CHKO mají nařízeno, sekat až po 15.7, kdy je prakticky vyloučeno, posekat srnče, jelikož ty v tuto dobu chodí už s mátkou někde po lese. I v tomto období škody jsou, ale jsou minimální. Veškerá seč tedy závisí na počasí - tři, lépe čtyři dny krásné a slunečné. A kdy ty nastanou, se neví dříve, než den dva předem. Zemědělci se rozhodují (zda posekat) v předvečer seče, někdy až ráno těsně před sečí, jelikož předpověď počasí je dnes trochu šarlatánství. Jeden déšť může znamenat zvýšení nákladů na usušení klidně o třetinu, jelikož se musí veškeré seno někdy i znovu obrátit. Proto je důležitý výběr termínu senoseče pro každého zemědělce.

Co se dá dělat

Jediné co se dá proti tomu tomu dělat je vyhánění v den nebo v předvečer senoseče. V dalším odstavci jsou popsány další metody a alternativy vyhánění. Mnoho (troufl bych si tvrdit že většina) mysliveckých sdružení nevyhání, i když by měly, dokonce to mají i ze zákona povinné. Zemědělci zase mají povinné sekání louky od prostředku ke kraji a plánovanou senoseč nahlásit příslušnému mysliveckému sdružení. To však také mnozí nečiní, jelikož se jim tím zvyšuje spotřeba paliva. Pokud příslušné myslivecké sdružení vyhánění praktikuje, není třeba se ve vyhánění nijak angažovat.

Jak to praktikovat

Někdy stačí, projít se 1-2 krát denně po louce. Srnám to stačí k tomu, aby vyhodnotili, že místo je natolik frekventované, že není bezpečné k dalšímu pobytu mláďat. Především se jedná o louky nepřiléhající k obytným částem. Přítomnost silnice jim k porodům kupodivu nevadí. Srny dohlíží na svá mláďata skoro 24 hodin denně z bezpečného úkrytu, vzdáleného né více než 200 m. Inkriminovaná místa jsou tedy louky přiléhající k hustým křovinám, lesu nebo remízkům. Srnčata jsou ložena ne dále než 100 m od kraje louky. Kojit je matka chodí 2-3 krát denně. Srnčata jsou pachově imunní a srna mláďata opouští ve chvíli, kdy svoji pachovou imunitu ztrácejí. Ve chvíli, kdy se tedy člověk, pes nebo jiná šelma dotknou srnčat, srna obvykle odmítá se k mláděti přiblížit, jelikož má strach z možného útoku predátora, který si tak může srnče a tedy i srnu snadno dle čichu dohledat. Jediná možnost jak srnče před sekačkami zachránit, je tedy v pravidelných intervalech louky procházet (1-2 krát denně ne déle než dva dny předem, nejlépe však večer nebo ráno před sečí ). Srny si pak svá mláďata odvádí z obavy o svojí bezpečnost. Pokud se louky procházejí dříve než 3 dny před senosečí, je možné, že si srna mládě na louku přivede zpět, jelikož si na ruch zvykne. Dále pomáhají kůly s kusem alobalu, igelitové tašky, blikačky na kolo a jiné plašivé artikly. Ovšem opět jen 2 dny před sekáním, jelikož časem si srna na rušivé elementy zvyká. Ne vždy se výsledky dostaví jelikož někdy jsou srnčata natolik mladá, že se ještě nedokáží na popud matky zvednout a odejít do bezpečí. Také nová, námi vyvinutá metoda, se již druhým rokem ukazuje jako velice účinná. Počátkem i v průběhu května je dobré rozmístit v inkriminovaných partiích sloupky, kůly nebo laťky, na jejichž vrcholku jsou přivázány nebo přisponkovány lidské vlasy. Ty se dají sehnat v jakémkoliv kadeřnictví. Lidskými vlasy tak louku tzv. zapachujeme. Zatlučené laťky je dobré rozmístit tak čtyři až deset metrů daleko od sebe, v závislosti na terénu. Díky tomu srna tyto louky vyhodnotí jako nevhodné k porodu a mládě na loukách ani neporodí. Při umisťování jakýchkoliv plašičů je nutný souhlas majitele nebo pronajímatele pozemku, tedy zemědělce.

Co dělat v případě nalezení

V žádném případě se ho nedotýkat!!! Ihned opustit inkriminované místo. Pokud se srnčete dotkl pes, je nutné srnče sledovat, zda se k němu matka vrací, pokud se nevrací a srnče nešťastně píská, ihned srnče doneste do nejbližší záchranné stanice nebo k nám na Malostatek Blatiny. Pokud se srna k mláděti vrací, ale neodvádí si ho ani den před senosečí, doporučuji srnče klackem z dostatečné vzdálenosti dostat do bezpečí. Pokud je člověk zručný, je dobré použit hustý trs trávy k přenosu mláděte mimo louku. Mládě tedy uchopíme přes trs trávy, abychom se mláděte nedotkli. Poté opět sledujeme, zda se k srnčeti srna vrací a zda se nám srnče nevrací do louky určené k posekání. Pokud Vás srna sleduje z podezřele blízké vzdálenosti, nalézáte se velice blízko mláďat a mláďata se nalézají ve Vaší bezprostřední blízkosti. Důležitým faktem také je, že srny mívají někdy i z 50% dvojčata. Pokud tedy najdete jedno srnče, je 50% šance, že se v okolí bude nacházet i srnče druhé. Srny nepokládají nikdy obě srnčata na jedno místo. Snížují tak riziko možného útoku šelem na jedno z nich ve chvíli, kdy šelma zaútočí na druhé. Doporučujeme však srnčata přemisťovat až těsně před sečí. Tedy pokud na srnče narazíte, je pravděpodobnost, že i tak si ho srna odvede ten samý den, nebo den druhý. Přemisťování srnčat je pachově velice náročná procedura, která se ne vždy zadaří. Pokud přemístění provedete, doporučil bych srnče druhý den monitorovat, zda nepíská nebo není zesláblé na stále stejném místě a zda se k němu matka vrátila.

Spolupráce se zemědělci

Malostatek Blatiny úzce spolupracuje s nedalekou farmou. V mapách si vyznačujeme, kolik srnčat a kde se poseká. Další rok se na tyto místa soustřeďujeme, jelikož srny si jsou v uvažování dosti podobné a je velká pravděpodobnost, že jiná srna odrodí na stejném místě i další rok. Je to dosti náročná práce pro dva lidi, tři psy a desítky hektarů. Dvakrát denně louky procházet den nebo dva dny předem a následně ještě zmonitorovat škody. Zároveň procházíme i louky jiných zemědělců, a to i bez jejich vědomí, obzvlášť pokud je spolupráce s nimi nemožná.

Co dělat, když nikdo nic nedělá?

Může stát, že jakákoliv ze zúčastněných stran, která má zákonem dána svá práva a povinnosti, nekoná, co by konat měla, nebo naopak koná, co by dělat neměla. Pro přehled:

1) Zemědělci by měl seč hlásit příslušnému mysliveckému sdružení a také sekat od středu ke kraji.

2) Myslivci by především měli z louky zvěř vyhánět.

Proto pokud kterákoliv ze stran nedodržuje zákonem určené povinnosti, je nutné obrátit se na PČR a vše důkladně nahlásit a zdokumentovat. Kopie naskenovaných nebo ofocených policejních protokolů, popřípadě i fotografie a důkazy prohřešků při senoseči odesílejte na email: stopsrnoseci@malostatekblatiny.cz

Iniciátoři akce STOP srnoseči jsou celoročně ve spojení s neziskovou organizací Frank Bold (dříve Ekologický právní servis), s kterou úzce spolupracují a aktivně připravují potřebné právní kroky, zabraňující lidské protiprávní lhostejnosti při senosečích.

Závěr

V první řadě doporučuji (pokud je to jen trochu možné) domluvit se se zemědělci. Problém je, že procházet louky mimo seč je zbytečné. Tedy úplně zbytečné. Srny se jen vyděsí a po dvou třech dnech srnče přivedou zpět na neposekanou louku. Proto je důležité (a to velice důležité), aby se neposekané louky prošli těsně před sečí, to znamená den nebo dva před posekáním. Z mnoho stran se na nás obrací mnoho dlouho praktikujících vyhaněčů, kteří mají dobrou zkušenost louku projít večer před sečí, popřípadě ráno, tak dvě hodiny před posekáním. Další věcí je, že není úplně nutné, aby nás bylo na louce dvacet, křičeli jsme u toho a máchali rukama. Srny jsou po většinu dne schovány v remízku, křoví, nebo v lese u louky a bedlivě pozorují vše, co se děje. Tedy nejlepší je, louku projít s vychovaným psem tam a zase zpět (klidně i jednou pěšinou). Srna si nás zaručeně musí (a chce) všimnout a pokud to bude jen trochu možné, srnče si odvede. Pozor: Srnčata nemusíme vidět, důležité je, že srna vidí nás!

Užitečné odkazy

Zde můžete zjistit, kdo na pozemcích kde byste chtěli vyhánět hospodaří. Pod mapou je příkazový řádek, kde vyberete ikonu se šipkou (druhou zprava) a kliknete na příslušný pozemek v mapě. Vpravo v informačním panelu se vám pak zobrazí údaje o pozemku, včetně uživatale (obhospodařovatele). Pokud si rozkliknete i položku "uživatel", objeví se vám údaje o něm.

Zde můžete zjistit, kdo na pozemcích vykonává právo myslivosti, tedy pod který myslivecký spolek louka patří. Při otevření odkazu je nutné zaškrtnout políčko "Hranice honiteb".